|
|
Sérologická diagnostika borelióz
Sližová, Ivana ; Chmelař,, Dittmar (oponent) ; Lochman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo srovnání výsledků sérologických metod pro diagnostiku borelióz prováděných rutinně v laboratořích Spadia Lab (ELISA, imunobloty) v kontextu s doporučeními, kdy a jak je indikovat a interpretovat jejich výsledky. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku a historii boreliózy, mikrobiologickou charakteristiku borélií, imunitní systém ve vztahu k patogenezi onemocnění a na terapii a prevenci onemocnění. Experimentální část se zabývá analýzou výsledků získaných při rutinním vyšetřování protilátek proti boreliím v laboratořích Spadia Lab v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Podle doporučení CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci chorob) byl u všech vzorků prováděn screening protilátek proti boreliím pomocí ELISA ve třídě IgM a IgG. V roce 2014 byl ELISA screening prováděn pomocí souprav firmy Euroimmun na procesorech vzorků EVOLIS, v roce 2015 byl screening prováděn pomocí souprav firmy DiaSorin na analyzátoru LIAISON. Pozitivní vzorky byly následně konfirmovány pomocí Westernblotu popř. lineblotu. ELISA i WesternBlot patří mezi sérologické metody, pomocí nichž se testují protilátky, tj. látky vytvořené imunitním systémem. Imunitní systém hraje klíčovou úlohu v ochraně organismu proti infekci a protilátky jsou jeho významným nástrojem. Sérologické metody, které patří mezi imunoanalytické metody, dnes ještě nelze standardizovat. Diagnózu a opatření vůči infekci také proto nelze dělat jen na základě vyšetření protilátek. Je nutné posuzovat výsledky v kontextu celého klinického obrazu, anamnézy a v případě protilátek se doporučuje opakovat vyšetření s časovým odstupem.
|
|
| |
|
|
The Interaction of Borrelia Outer Surface Proteins with Tick Salivary Proteins
PAKTAN, Aylin
The aim of this thesis was to investigate the interaction of the salivary gland protein, Salp15, in relation to the outer surface protein C, OspC, using in silico analysis, as well as trying to amplify Salp15 from different tick species found in same geographical areas and observing the growth of Borrelia in the midgut and salivary glands of these different tick species in vitro.
|
|
|
Úloha osy PD-1/PD-L1 při infekci \kur{Borrelia burgdorferi} u myší
PALOUNKOVÁ, Anna
Borrelia burgdorferi, the causative agent of Lyme disease, induces upregulation of inhibitory immune checkpoint PD-L1 in mice. We studied if the blockade of PD-1/PD-L1 axis by neutralizing antibodies influences the proliferation of T lymphocytes and cytokine milieu in imunological synapsis between murine dendritic cells and T cells in vitro.
|
|
|
Problematika laboratorního vyšetření u onemocnění Lymeskou boreliózou
HAVLEOVÁ, Lucie
Lymeská borelióza je multisystémové infekční onemocnění přenášené nejčastěji klíšťaty rodu Ixodes. V České republice pak konkrétně klíšťaty Ixodes ricinus. Původcem tohoto onemocnění je komplex spirochetálních bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato. Incidence onemocnění je poměrně vysoká a každoročně je v České republice hlášeno několik tisíc případů. Přestože jsou poznatky o lymeské borelióze v současné době poměrně rozsáhlé a nadále probíhá intenzivní výzkum, tak se názory odborníků na tuto problematiku stále vyvíjejí. Diagnostikovat lymeskou boreliózu je též poněkud obtížné. Zejména kvůli různorodým, někdy i nespecifickým klinickým příznakům, které často způsobují lékařům potíže ve stanovení správné diagnózy. Protože není doposud k dispozici účinná vakcína, jedinou možností, jak omezit riziko nákazy, je důsledná ochrana před klíšťaty. Tato práce se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinickém průběhu, prevenci, terapii, a diagnostice lymeské boreliózy. Pacienti s podezřením na lymeskou boreliózu byli testováni pomocí dvoustupňového testu. Nejprve metodou ELISA a následně u pozitivních a hraničních pacientů konfirmační metodou Western blot. Výsledky mé práce potvrdily obecně známou skutečnost, že lymeská borelióza je infekce sezónního charakteru. Vyšší počet pozitivních vzorků v letních měsících souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Velmi zajímavé jsou ale výsledky odkazující na složení pacientů podle věkových skupin a také rozdíly počtu nakažených podle pohlaví. Konkrétněji pak vyšší počet pozitivních vzorků u ženské populace.
|
|
|
Detekce perzistentních borelií \kur{Borrelia burgdorferi} sensu lato ve tkáních savců přeléčených antibiotiky
OPELKA, Jakub
Lymská borelióza je nejrozšířenější infekční choroba, jejímž vektorem jsou klíšťata komplexu Ixodes ricinus. Toto multiorgánové onemocnění je způsobené patogenními spirochétami z komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Přestože lymská borelióza ještě není uznána jako nemoc přímo působící úmrtí pacienta, snižuje kvalitu života milionům lidí po celém světě. Všechny fáze lymské boreliózy jsou běžně léčeny antibiotiky doxycyklinem a amoxicilinem. V 10 - 20% případů příznaky onemocnění přetrvávají i po léčbě, ale většina praktických lékařů připisuje tyto příznaky psychosomatickým problémům. Výsledky této práce ukazují, že v tkáních savců po léčbě běžně předepisovanými antibiotiky podle lékařských protokolů stále existují perzistentní formy borrelií s frekvencí 0,16 - 0,3 jedinců na 1 mm3. Schopnost rekultivovat B. burgdorferi sensu lato z tkání myší léčených antibiotiky potvrdila jejich životaschopnost a naznačuje, že relaps infekce může být způsoben původní infekcí.
|
|
| |
|
|
Adapting Genetic Methods For Transposon Mutagenesis And Fluorescent Markers In Borrelia
WEBER, Peter
The aim of this Bachelor thesis was the examination and generation of different mutants in various Borrelia species. While several assays were used to examine aspects of B. burgdorferi transposon mutants, genetic tools were applied in order to generate fluorescent markers in B. afzelii and a vector construct in B. burgdorferi. This work should provide an overview of various genetic methods and their methodology that have been developed in Borrelia bacteria.
|
|
|
Detection of persistent forms of Borrelia burgdorferi sensu stricto in infected mice after antibiotic treatment
RAMZY, Ida
Antibiotic treatment of Lyme disease is a challenging procedure with unexpected outcomes that may arise sometime. According to standard protocols recommended by the Centers for Disease Control and Prevention, USA (CDC) for early Lyme disease, a short course of oral antibiotics cures the majority of cases. This thesis deals with the analysis of the efficiency of 2 majorly used antibiotics, doxycycline and amoxicillin, in elimination of Borrelia infection on laboratory mice model after 2 weeks of treatment. Our results confirmed the presence of persistent forms of spirochetes in mice tissues after antibiotic treatment using the spirochete cultivation method in liquid MKP medium.
|
|
|
Exploration of the tick-Borrelia molecular interactions by employing the transcriptomic approaches
MAHMOOD, Sazzad
Along with climate change and increased sharing of habitat, ticks are coming into more frequent contact with humans. The hard tick Ixodes scapularis and Ixodes ricinus are known disease vectors in Northern America and Europe, respectively. Along with many other pathogenic microorganisms, these ticks spread Borrelia sp. by ectoparasitic blood feeding. Borrelia afzelii is the major European Lyme disease pathogen spread by I. ricinus. Our study focuses on differential gene expression in I. ricinus salivary gland and midgut, induced in the nymphal stage by B. afzelii infection. Tick genes upregulated by infection are considered to play essential roles for the acquisition, persistence, and transmission of Borrelia. We have determined 32,897 full length sequences of tick mRNA from B. afzelii infected/noninfected tick salivary glands and the whole body. In addition, we have obtained MACEseq (Massive Analysis of cDNA Ends) from both midgut and salivary glands while the nymphs were non-infected or infected with B. afzelii during three different phases of blood-feeding. From the MACE database, we obtained 250-500 bp 3'-end sequences with raw quantitative expression values. Total reads, unique sequences and protein coding tick genes from midgut samples were 38,199,641, 88,825 and 24,276, and from salivary gland were 74,651,134, 93,096 and 26,179, respectively. After filtering, using several criteria, expression was validated by qPCR. Hence, the validated genes may most likely interact with Borrelia in its acquisition, persistence, or transmission to the vertebrate host. In our study, RNA interference approaches and vaccination were implemented in order to investigate the impact of upregulated tick midgut and salivary gland genes on Borrelia transmission to C3H mice.
|
host ::
RSS.